Co je to vlastně akord? Akord je souzvuk nejméně tří tónů. Stejně jakou u intervalů rozlišujeme jestli tóny hrajou zarás nebo v takzvaném melodickém rozkladu za sebou. Akordy můžou mít různý počet tónů. Nejméně však tři. Základním typem jsou kvintakordy které se skládají ze dvou na sebe postavených tercií. ím pádem nám můžou vzniknout čtyři druhy kvintakordů.
Durový kvintakord skládající se z velké tercie a malé tercie.
Mollový kvintakord nám vznikne položíme li na malou tercii tercii velkou.
Zvětšený kvintakord nám dají dvě velké tercie nad sebou.
Zmenšený kvintakord dostaneme složením dvou malých tercií.
Stejně jako intervaly můžeme i zde spodní tóny hrát o oktávu výš. Vznikají nám tak obraty. Kvintakord (c-e-g)(5), Sextakord (e-g-c)(6) a kvartsextakord (g-c-e)(6/4)
Když připojíme ke kvintakordu další tercii vznikne nám takzvaný septakord. Může nám vzniknout celkem sedm septakordů. Tvrdě velký, tvrdě malý, měkce velký, měkce malý, zmenšeně malý zmenšeně zmenšený a zmenšeně velký. Kdy tvrdý nám označuje základ v podobě durového kvintakordu. Měkce nám označuje základ v podobě mollového kvintakordu. Zmenšeně znamená, že základ tvoří zmenšený kvintakord a zvětšeně znamená že tercii přidáváme ke zvětšenému kvintakordu. Druhá část názvu tedy malý nebo velký nám prozrazuje obsahuje li akord velkou nebo malou septimu.
Tak jako u kvintakordů, tak i u septakordů můžeme vytvořit obraty. Celkem tedy můžeme mít 28 typů septakordů. Obraty se nazývají septakord (c-e-g-h)(7), kvintsextakord(e-g-h-c)(6/5), terckvartakord(g-h-c-e)(4/3), sekundakord(h-c-e-g)(2).
Jen okrajově se zmíním, že existují akordy nónové. Ty vznikají rozšířením septakordu o další tercii. Jeho krajní tóny pak tvoří nónu. Jejich obraty se pak nazývají sexseptimový, kvartkvintový a skundterciový.